Školka

01.září.2009 šly prvně do školky. Žádný problém se zařazením do kolektivu neměly, vždycky byly společenské, takže zapadly bez problémů.

Jediný a největší problém byl při ranním předávání dětí paní učitelce. To obě dostaly takový záchvat, že se mě chytly a nechtěly se pustit a řvaly a řvaly. Když tam byly ráno už obě paní učitelky, tak si ode mne každá odtrhla jednu a já zavřela dveře a doslova utíkala ze školky.

Takhle to trvalo asi půl roku. Podle řevu, všichni věděli, že do školky už přišly Baštovky:o).

Odpoledne, když jsem si je vyzvedávala, tak se jim ani nechtělo domu, to už jsem je moc nezajímala.:o)

Po čase je občas ráno do školky vozil Petr. A když už asi po druhé to bylo bez řvaní, tak mu to nedalo a zeptal se jich: „Jak to, že nebrečíte, když odcházím a vás tu nechávám?“

Hodily po něm pohled a suše a stereo prohlásily: „Nejsi máma!“

Na začátku školkového období mě trochu vyděsilo, že každý rodič musel podepsat formulář, že si děti bude vyzvedávat maximálně do 17:30h, pokud tak neučiní, tak děti budou odvedeny na nejbližší policejní služebnu.

Vzhledem k tomu, že jsem dělala do 16h na druhém konci Prahy a ne po každé se mi povedlo jet autem, tak jsem to kolikrát stíhala tak, tak.

Prostě většinou po té 17-té hodině. Vůbec nevím, jak to dělají ostatní rodiče, ale vždycky mi přišlo, že holky jako první přicházejí do školky a jako poslední z ní také odcházejí.

Kolikrát na mě poslední sloužící učitelka vrhala pohled, až jsem si přišla hrozně. Ale na druhou stranu jsem nikdy po půl šesté nepřišla, chodím do práce a dřív to nezvládám, za školku platím každý měsíc...po čase jsem to přestala řešit. A nikdy jsem naštěstí děti nemusela vyzvedávat na policii.:o) Byl to prostě jen takový strašák!