V květnu jsme dostali pozvánku k Apolináři na oslavu dětského dne, neboli setkání nedonošených dětí, co měly pod 1 kg.
Holky byly k nezastavení, lítaly od jednoho k druhému, tu se houpaly, tam skákaly, Verča se klouzala do bazénu a Kačenka která se bála si hrála klidně v jiném bazénku, dokud všechny z bazénku nevyhnalo hovínko. Až doma z Kačenky vypadlo, že bylo její:o)))
Bylo to super, holky jsme nemohli zastavit.
Sestřičky si je chtěli vyfotit, což se nepovedlo, na konec museli každou zvlášť, protože vždycky jedna nebo druhá zdrhla.
Byly jak v Jiříkově vidění, tolik atrakcí:o)
Pak hopsaly na trampolíně a pak taky koukaly na loutkové divadlo, Verča vždy když to bylo napínavé, tak si stoupla...tak jak to dělá i doma:o)).
Divadýlko žraly obě, bylo to jejich první divadlo.
Přijeli jsme domu a u čajíčku padly za vlast.
Probudily se až pozdě večer, když začala bouřka. Začaly řvát, že jsou v pokojíčku broučci, bojíme se totiž mušek a všeho...tak jsme rozsvítili a lehli si k nim, hysterky jedny.:o)
—————