Verča byla vždycky takový pošuk, takže nám neustále někam vrážela a padala.
A jednou, trotl, dělala se ségrou blbiny na sedačce v obýváku a ta do ní strčila, načež Verča spadla hlavou na hranu stolu. Rozsekla si hlavu vzadu. Všude krev. Zrovna jsem žehlila. Takže jsem popadla jednu čerstvě vyžehlenou plenu a přiložila jí na hlavu. Byla jsem ráda že byl Jarda doma. Kačenku jsme dali rychle k sousedům a hned jsme jeli do nemocnice.
Měli jsme štěstí přijeli jsme do Vinohradský 10 minut před zavíračkou, pak bychom museli do Krče.
Ještě nás vzali. Táta Verču držel a pan doktor jí zašil ránu na hlavě. Já byla vyklepaná, stála jsem opodál a snažila jsem se nedívat a neposlouchat ten pláč, ale bylo to hrozný.
Měli jsme jí pozorovat, přes noc, kdyby nastaly komplikace. Noc proběhla v pohodě a druhý den už zase lítala, jako by se nic nestalo.:o)
Zato mě bylo zle ještě druhý den, když jsem prala zakrvácené oblečení a pleny.
—————