Amniocentéza

Termín porodu jsem měla vypočítaný na 13. 01. 2006.

V srpnu jsem šla do poradny na kontrolu a pro výsledky krevních testů. Bohužel mi bylo řečeno, že výsledky dopadly hodně špatně, i na dvojčata vyšel vysoký výsledek Downova syndromu. Vzhledem k tomuto výsledku a k mému věku 30-ti let mi byla doporučena amniocentéza.

Byla jsem z toho hrozně nervozní, objednali nás do genetu.

Tam nás vyzpovídali ohledně rodinných anamnéz a pak nás pozvali do ordinace na zákrok.

Přítel šel se mnou, aby mi dodal odvahy.

Pan doktor nejdříve provedl důkladný ultrazvuk a jako první doktor vůbec, mi oznámil, že tomuto těhotenství nedává upřímně moc šancí na donošení, vzhledem k tomu, že se jedná o jednovaječná dvojčata se dvěma obaly, kdy jedno má hodně prostoru a hodně plodové vody a druhé málo prostoru a málo plodové vody. A k tomu hrozí sourozenecká transfuze.

Vyloženě mě uklidnil!

Vzhledem ke dvěma obalům, mi musel doktor píchat do břicha dvakrát. Vše u toho sledoval ještě na monitoru. Já preventivně zavřela oči.

První vpich proběhl v pohodě, bez problémů.

U druhého byl problém, že musel vystihnout správný okamžik, miminko tam mělo málo prostoru a málo vody, tak musel dávat pozor aby se k němu moc nepřiblížil.

Nastal správný okamžik!

Lékař hlesl na sestru: „rychle jehlu“, sestra nebyla připravená a nějak jí to ujelo, takže jehlu vzala do ruky, bez rukavic.

Hlavou mi projela myšlenka – doufám, že si umyla ruce!

Povedlo se, zvládla jsem to! Což se nedá říct o partnerovi, museli jsme ho usadit, byl celý zelený a bylo mu mdlo. Celou dobu to totiž sledoval na monitoru a při druhém vpichu málem omdlel, když se ta jehla přiblížila k hlavičce... ještěže jsem měla zavřené oči.

Pan doktor nám ještě kladl na srdce, že v žádném případě nesmím nic dělat, prostě jenom ležet a odpočívat! Zavolat a přijít za čtrnáct dnů, na výsledky a na kontrolu. A poté, že doporučuje kontroly již v porodnici a ne v klasické poradně.

Bylo to dlouhých čtrnáct dní, jak má být člověk v klidu, když stejně pořád myslí na to, co kdyby...

Když jsem volala na výsledky, měla jsem knedlík v krku a klepal se mi hlas i ruce.

Výsledky dopadly dobře, spadl nám kámen ze srdce a i ty noční můry odeznívaly.:o)

Na kontrolu jsme vyrazili v daný termín, jako zákon schválnosti byla zácpa a přijeli jsme pozdě. Když nás pan doktor uviděl, měl radost, přiznal se mi, že si myslel, že to dopadlo špatně a už nedorazím!:o(